KOTSO 19

Kulturně osvětově turistická akce č. 19
Adventní Praha

(U černého vola, U krále Brabantského, U Rudolfina, U kata)

Dne 17. prosince 2011

„Dobrý zabijačkový vývar uděláme z hlav velkých prasat!"

(z projevu V.H. na Václavském náměstí v listopadu 1989)

Zúčastnění:

Martin von Traxl (Velkej Martin)
Martin táta Kotek tajemník a pokladník
Majkl Talián (otec zakladatel)
Malej Robbee Svoboda
Jaroušek Matějka
Honzík Matějka junior
Tomík „a vůbec" Con
Karel Karlos Filinger
Milda Kondr Kundráth
Martin Moše Krejzar (Krejzi)
Jura Kostaš - Rybízek (jako host)
Rišo Choleva (jako host)
Hans Hofrichter und
Radek von Strupschitz (Sudetská sekce)

Jako pověstní švábi, tak se slézali lihomilní k výroční, adventní procházce, v pořadí jiže druhé, tedy tradiční, Nerudovou ulicí. Přestože logistikova direktiva byla zcela jasná (v 15:00 „U krále Brabantského"), část spolku, pod vedením a na zodpovědnost samotného předsedy von Traxla, zvolila malou odbočku a od 14:00, aby podpořila druhy v pivu v boji za udržení tradic českého pivařství, vlažila hrdla jedním zahřívacím dvojpívem v proslulé osvěžovně „U černého vola" na Loretánském náměstí. Excelentní kozel-pekelník a vynikající plnotučná plzínka. Aby se to výčepákům nepletlo, plzeňskému zde nadávají „plzeň", zatímco lektvar z Velkých Popovic oslovují „pívo"! S tímto kulturně-osvětovým, regionálně folklorním fenoménem byl konfrontován pan André Breton-Kondr, když byl objednávat pro sebe a své kolegy druhý žejdlík. Reprezentační předvoj na návštěvě v klubovně „hradčanských grandů" vytvořilo úderné lemtací kvarteto Seifert-Coreck-von Konto-Talibán, jako posila velice záhy dorazil Robbee a vyloupnul se Jura Kostaš, řečený „Rybízek". Jurova přítomnost vyvolala bouřlivý ohlas, kolik je tomu let, kdy páně Lososův klub býval posledním útočištěm životem zmořených a žíznivých? To se to kalilo, to se to blinkalo a padalo na držku v álejích větrnických! Potěšil se především kolega spisovatel Kundrath, jenž sám plešatec, ocenil Jurovu vyzývavou, nikoli však vulgární, bujnou lebeční olysalost. Und dann natürlich Hans und Radek, unsere Freunde aus Sudetenland. Hans je konečně sfobodny a je mu chezky. Po mnocha utrpenych u zoudu je stastny ohne chloupá Karl. Bohužel nemohl přijít všemi očekávaný stvořitel kuchařských mýtů a pohádek, kamarád z Vexlu Sláva, takže mu nezbývá, nežli absolvovat pivní masakr ála KOTSO v nějakém příštím termínu, což s nadšením odhlasoval spolek všemi hlasy přítomných rukou!!

Ke třetí hodině odpolední sešel se pak slavný spolek v plné sestavě „U krále Brabantského". Jaroušek Matějka, jenž se vyprdnul na moribundus a raději znovu začal chlastat, Honzík Matějka, jenž zaskočil na jedníka, protože od té doby, co bydlí v USA, to má do Prahy kousek, Tomáš „a vůbec" konečně zrekonstruoval vilu v Jevanech, takže má čas na víkendové dýchánky pořádané naším spolkem, Karlos Castaneda, Moše Krejzar, poté, co se do krve pohádal s Jehovou, provedl několik zaklínacích kabbalistických rituálů, aby nemusel slavit šábes a dorazil tramvají, ze starých časů se zjevil Rišo Choleva.

Brabanští si na nic nehrají, je to veselá hospodská chasa. Vítají se slovy: „Pozdrav bůh, verbeži!", „Chásko umouněná, tak si posedejte a co budete chlastat?", „No to je mi pěkná pakáž, co sem, hovada, lezete?" apod. Nádherný šenk, šenkéřka krev a mlíko, truňk řádně od ledu, pěnivý a chuti rázně křenové, míra souladí s regulemi páně purkmistrem v ouřadech nového Rathausu nařízenými.

Zkrátka, tady se CHLASTÁ!!

A lilo se bónově! Půllitry se vyprazdňovaly s takovým šturmem, že šenkýřka nestačila nosit na stůl, Cón urychleně rudnul v obličeji a vypouštěl z huby hromové krkance, Kotek si začal třít vanu a nadávat, že se potí jako píča, Jarda zářil jak čínský bůžek štěstí a Krejzar prohlásil, že se stane rabínem.

Formálně si jako první vzal slovo předseda. Oficiálně zahájil schůzi, zhodnotil celý uplynulý rok, nastavil směr kormidla do nové etapy a seznámil přítomné s úkoly, které vytýčil. Důraz kladl především na nutnost dodržovat pitný režim v obdobích mezi jednotlivými výlety, klubovou kázeň, která se musí kladně projevit v hojném účastenství při kulturně-osvětových činnostech, nastínil možnosti pro další výjezd „za hranice dnešních dní". Zároveň objednal několik flašek šáňa na oslavu svého významného jubilea. K hlučným provoláním slávy se připojili i šenkýř se šenkýřkou.

„Vypočítavá krutost mého vyšetřujícího orgánu se projevila ve chvíli, kdy mi zabavil nenačatou krabičku Marlboro, kterou jsi mi poslala a pohodil přede mne na stůl rozkouřené Startky bez filtru! Vzpomeň si, jak mne po jiných, nežli amerických cigaretách, fatálně pobolívá v krku!"

(V.H., Dopisy Volze)

V průběhu večera se Kondrovi podařilo, po zdlouhavém poroučení, prošení a intimních zpovědích přesvědčit hostinskou, aby jej spráskala bičem, který majitel lokálu původně pouze vystavil na zdi jako výstrahu opilým neplatičům. La femme avec le fouet!! Rozjařený literát jí pro jistotu, snad aby se utvrdil v dojmu, že to není jen další rozčilená noční chiméra, sáhnul, nevědomky!, do rozkroku. Jako záminku si vybral společné focení do klubového alba. Pivo střídalo pívo, pocit přelitého žaludku byl zažehnáván opulentními porcemi vynikajících jídel. Kultura, osvěta, turistika, vše na nejvyšší úrovni.

Jako když práskne bičem, tak rychle utekl čas v lihovém útulku králů. Čas k odchodu, doba na kulturní vyžití v uličkách kouzelné, čarokrásné matičky všech měst.

„Vážení občané! Pojďme a společně oslavme mou dokonalost!"

(z novoročního projevu V.H.)

Po krásné procházce panoramaty staré Prahy část členstva, v čele s předsedou, zakotvila na exkluzivní plzničku v pivnici „U Rudolfina", zbytek se odebral do pivního paláce „U kata". Po opětném sjednocení, pod sekyrami a meči na zdech a hrozícími šavlemi pod stoly, nasadili turisté večerní idylce pověstnou katovskou kápi několika chytrými vodami z hrušek.

Moudrost z vypálených hrušek rozlila se krevními řečišti všech unavených poutníků a ulicemi vanul konejšivý hlas z arabesek známého spisovatele, také vášnivého, notorického turisty.